Zájezd do Kroměříže se vydařil
V pořadí 4.setkáním Moravskoslezského klubu celníků se po Prašivé, Kuníně a Radhošti stala Kroměříž. Autobusem se na sběrných místech Orlová - Karviná - Český Těšín a Frýdek -Místek naložilo 40 účastníků zájezdu. Program připravený radou MSKC byl směrován do Kroměříže a tak jsme všichni mohli shlédnout prohlídkou zámek, věž i květnou zahradu. Protože přálo počasí, mohl si každý po prohlídkách vychutnat další pěkná místa tohoto města.
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
Hradiště a později snad i knížecí románský rezidenční dvorec stávaly v místě dnešního kroměřížského zámku už od doby velkomoravské. Někdy v první čtvrtině 12. století prodal olomoucký kníže Ota II., zvaný Černý, Kroměříž olomouckému biskupu Janovi II. V držení olomouckého biskupství pak Kroměříž zůstala neuvěřitelně dlouho – až do zestátnění po komunistickém převratu r. 1948! Známý biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 – 1281) založil v Kroměříži kostel sv. Mořice, kde je pochován, a na místě staršího sídla zbudoval gotický hrad. Ten spolu s městem značně utrpěl v 15. století, kdy Kroměříž nejprve dobyli husité pod vedením Diviše Bořka z Miletínka (1423) a nedlouho poté Smil z Moravan (1432). Smil a jeho rodina si Kroměříž udrželi – s požehnáním císaře Zikmunda – až do r. 1469. Poté hrad a město obsadil uherský král Matyáš Korvín, který je zastavoval svým stoupencům. Až r. 1500 se biskupu Stanislavovi I. Thurzovi podařilo Kroměříž ze světských rukou vykoupit. Stanislav I. Thurzo na počátku a Stanislav II. Pavlovský v poslední čtvrtině 16. století přestavěli starý hrad renesančně. Po třicetileté války bylo město zpustošené a zámek vyhořelý. Obnovil je biskup Karel II. Lichtenštejn – Kastelkorn, jehož kroměřížská stavební činnost současně znamenala zásadní přestavbu zámku. V podobě, kterou Karel II. zámku vtiskl, se objekt dochoval v podstatě dodnes; na tomto faktu nic nezměnily ani jeho úpravy za biskupů Ferdinanda Juliuse Troyera a Leopolda Fridricha Egkha po požáru r. 1752. V letech 1848 – 1849 zasedal ve zdech kroměřížského zámku rakouský říšský sněm a r. 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra II. Komplex zámku a zahrad v Kroměříži byl r. 1995 zařazen mezi Národní kulturní památky České republiky a o tři roky později v prosinci 1998 zapsán i na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO.
Současný zámek Kroměříž je robustní dvoupatrová (na zahradní straně s ohledem na terénní konfiguraci třípatrová) čtyřkřídlá budova s půdním polopatrem. Základem půdorysu zámku je obdélník o rozměrech zhruba 75 × 80 m. V bezprostřední blízkosti jižního nároží se tyčí 84 m vysoká věž, uprostřed jihozápadního průčelí se nachází průjezd do nádvoří. Střízlivý ráz fasád člení ploché toskánské pilastry, jenž nesou triglyfové kladí. Vstup do zámku z nádvoří, umístěný v severovýchodním křídle, je zvýrazněn balkonovým portikem z přelomu 19. a 20. století. Východně a zejména severně od zámku se rozprostírají proslulé zámecké zahrady, s nimiž spojuje budovu sala terrena se štukovým dekorem B. Fontany. Podzámecká zahrada o velikosti 64 ha, původem středověká, s četnými potůčky, rybníky, romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou, se řadí k předním evropským krajinářským parkům. Velmi hodnotná je i tzv. Květná zahrada (či Libosad), která je nedaleko od zámku.
Pochopitelně nemohou chybět fotky, které najdete ve fotoalbumu 2012.
