MORAVSKOSLEZSKÝ KLUB CELNÍKŮ při Celním ředitelství Ostrava

ODEŠEL KAMARÁD, CELNÍK – KANCLÉŘ

Ta smutná zpráva se roznesla do celnických rodin velice rychle. V čase předvánočním to zabolelo ještě více.  Ještě v září jsme se mnozí s ním setkali na tradičním setkání důchodců v Dolní Lomné, nechyběl ani na každoroční svatováclavské akci na Filipce. Den před Štědrým dnem jsme se naposledy rozloučili se Sváťou Bednářem. Zaplněná obřadní síň ve Starém Bohumíně doslova praskala pod tíhou přítomných smutečních hostů. Těžko se hledají slova potěšení, obzvlášť v období, které nejvíce spojuje naše rodiny. Pro Dášu a její nejbližší to bude těžká chvíle, kdy jim bude Sváťa u stolu chybět. Účast mnohých z nás, co jsme se Sváťou prožili kus života, neznamená jen moment rozloučení, ale taky mnohé vzpomínky na společné chvíle v celnické službě v Bohumíně, Petrovicích a na poslední jeho štaci v Ostravě. Právě tam jsem s ním prožil mnoho let na celním ředitelství, sdíleli jsme také nějaký čas společnou kancelář a řešili podle svých schopností stanovené úkoly. Jako šéf kanceláře musel často připravovat potřebné náležitosti při poradách vedení, nesnášel pak psaní zápisů a to byla snad jediná záporná věc, co jsem u něj poznal. Měl rád kolem sebe celnickou partu a vždy patřil k těm, co dovedl pozvednout náladu. Ani v důchodu neseděl doma a potkávali jsme se na různých akcích Moravskoslezského klubu celníků. Ač mi nyní při psaní této krátké vzpomínky není příliš veselo, přesto si myslím, že Sváťovo sedmdesátileté putování i nás naplní vděčností za vše, čím nás obohatil. 

Čest Tvé světlé památce, Sváťo!

Každoročně poslední akcí pořádanou pro členy Moravskoslezského klubu celníků je již tradiční předvánoční setkání v Dolní Lomné. Velice oblíbená akce, která svým nenáročným programem dokáže přilákat mnoho těch, kteří se již v posledních listopadových dnech snaží nasát předvánoční pohodu a atmosféru. Nejinak tomu bylo i letos. Po dobrém obědě se u šálku kávy a zákusku diskutovalo a vzpomínalo na vše, co s sebou přináší život. Po loňské velmi dobré zkušenosti byla i letos do programu odpoledního posezení zařazena „dovednostní soutěž“ pro všechny ty, jejichž oblíbenou činností je pečení. Tentokrát to nebyla upečená bábovka, ale štrúdl. Pro pochybovače ohledně pravopisu u nás běžného názvu pro závin, dodáváme doslovný text z wikipedie: „Jablečný závin neboli štrúdl, také štrudle či štrúdle (německy Apfelstrudel), je druh moučníku, který pochází z Rakouska, ale běžně se připravuje i v jiných zemích včetně České republiky. Existují však i jiné druhy závinů – například tvarohový, višňový, makový a dokonce slané záviny se špenátem apod.“ A tak se přítomným na setkání představilo z domácí kuchařské dílny členek klubu dvanáct  exponátů různých chutí a náplní.  Převážně se jednalo o jablečné štrúdly a jednu bábovku, která připomněla i loňskou soutěž. A že každý vítěz musí být odměněn, tak i letos byl připraven kameninový hrnec na nakládání sýrů. Odborná porota byla jiná než vloni a trojice Miroslav Matušík, Milada Bystričanová a Hana Michalcová dlouho posuzovala dodané výrobky, až nakonec rozhodla. Cenu za vítězný jablečný štrúdl získala Jiřka Kempná. No a po vyhlášení vítězky a předání krásné ceny nadešel okamžik, na který se všichni moc těšili, a to byla konzumace vystavených exponátů. Ta proběhla u lahodných tónů lidových písní za doprovodu harmoniky, na kterou předvedl své variace Aleš Gurecký. Tím se krásné poetické odpoledne dostalo pomalu do finiše a účastníci setkání se začali rozjíždět do svých domovů.